Lze náklady bez faktury započítat do nákladů?

Během provozu podniku velmi často vznikají náklady bez faktury, zejména při transakcích s fyzickými osobami. Pokud podnik správně nepochopí právní podstatu, může při daňovém vyrovnání snadno přijít o tyto náklady, což povede ke zvýšení daně z příjmů právnických osob a k rizikům doměření a sankcí.

Lze tedy náklady bez faktury započítat do nákladů, a v jakých případech?

Co jsou to daňově uznatelné náklady podle daňových předpisů?

Daňově uznatelné náklady (odečitatelné náklady) jsou výdaje, které lze zahrnout do nákladů při stanovení zdanitelného příjmu právnických osob, pokud současně splňují všechny zákonné podmínky.

Podle platných předpisů jsou náklady považovány za daňově uznatelné, pokud:

• Skutečně vznikly a přímo souvisejí s výrobní nebo obchodní činností.
• Mají dostatečné právní dokumenty a potvrzení pro každý konkrétní případ.
• Nepatří do seznamu zakázaných nebo omezených nákladů podle daňového zákona.

Důležité upozornění: Některé výdaje nevyžadují fakturu, ale stále mohou být uznány jako daňově uznatelné náklady, pokud náhradní dokumentace odpovídá předpisům.

Případy, kdy lze náklady bez faktury zahrnout do nákladů

Nákup zboží a služeb od fyzických osob, které nejsou podnikateli

Podnikům je povoleno nepředkládat faktury při nákupu:

• Majetku od fyzických osob, které nejsou podnikateli.
• Služeb od fyzických osob, které nejsou registrovanými podnikateli.
• Zboží, které lidé sami vyrobili, vytěžili, ulovili a prodali přímo.

V těchto případech musí podnik vypracovat seznam nákupů bez faktury (vzor 01/TNDN) a nést odpovědnost za jeho pravdivost.

Praktické upozornění: Pokud kupní cena uvedená na seznamu převyšuje tržní cenu, daňový úřad má právo upravit náklady podle tržní ceny.

Nákup zboží a služeb od živnostníků nebo podnikajících fyzických osob s obratem nižším než 100 milionů VND ročně

V případě, že jsou živnostníci nebo fyzické osoby osvobozeni od vystavování faktur, mohou podniky náklady zahrnout, pokud:

• Mají seznam 01/TNDN.
• Mají kompletní dokumentaci o skutečné transakci.
• Mohou prokázat původ a obsah výdaje.

V tomto případě:

• Nevzniká daň z příjmů fyzických osob pro prodávajícího.
• Podnik není povinen provést bezhotovostní platbu, a to ani u transakcí nad 20 milionů VND.

Nákup zboží a služeb od fyzických osob nebo živnostníků s obratem nad 100 milionů VND ročně

Toto je velmi důležitá právní hranice.

Pokud prodávající:

• Je fyzická osoba nebo živnostník.
• Má obrat nad 100 milionů VND ročně.

MUSÍ mít fakturu.

V tomto případě:

• Fyzická osoba nebo živnostník musí navštívit daňový úřad a zakoupit fakturu.
• Podnik nemůže použít seznam 01/TNDN jako náhradu za fakturu.

Pokud faktura není k dispozici, výdaj bude při daňovém vyrovnání v plné výši vyloučen.

Nákup sezónní práce, krátkodobé zakázky

Podnik může náklady zahrnout, pokud:

• Najímá fyzické osoby na sezónní smlouvy nebo na provádění zakázek.
• Práce má krátkodobý, nepravidelný charakter.

Daňové povinnosti:

• Podnik odečte 10 % daně z příjmů fyzických osob před výplatou.
• Tato sražená daň je nadále zahrnuta do daňově uznatelných nákladů.

Pronájem majetku od fyzických osob (dům, auto, sklad atd.)

Náklady na pronájem majetku nevyžadují fakturu, ale v některých případech je nutné zaplatit daň namísto fyzické osoby.

Jasně rozlišujte:

• Smlouvy do 100 milionů VND ročně: nevzniká DPH, daň z příjmů fyzických osob, licenční poplatek.
• Smlouvy nad 100 milionů VND ročně:
  • DPH: 5%
  • Daň z příjmů fyzických osob: 5%

Podnik může zaplatit namísto toho, pokud je to ve smlouvě dohodnuto.

Způsob výpočtu daně z příjmů právnických osob a fyzických osob pro náklady bez faktury

Každý typ nákladu má jiný daňový režim, nelze použít obecný vzorec.

Zásady, které je třeba si pamatovat:

• Náklady odečitatelné při výpočtu daně z příjmů právnických osob závisí na dokumentaci a povaze transakce.
• Daň z příjmů fyzických osob vzniká pouze tehdy, pokud je fyzická osoba předmětem zdanění podle předpisů.

Příklady:

• Nákup zboží od samovýrobců: žádná daň z příjmů fyzických osob.
• Pronájem služeb od nepodnikajících fyzických osob: srážka 10 % daně z příjmů fyzických osob.
• Pronájem majetku od fyzických osob s vysokým obratem: 5% daň z příjmů fyzických osob + 5% DPH.

Čtěte více: Jaký obrat vyžaduje placení daně?

Chyby, které vedou k vyloučení nákladů bez faktury

Při skutečných daňových kontrolách jsou nejčastějšími chybami:

• Nesprávné použití seznamu 01/TNDN pro nesprávné subjekty.
• Neschopnost prokázat, že fyzické osoby nejsou podnikateli.
• Chybějící protokol o předání nebo smlouva.
• Uvedení kupní ceny neobvykle vysoké oproti tržní ceně.
• Nesprávné sražení daně z příjmů fyzických osob podle předpisů.

Stačí jediná drobná chyba a celý výdaj může být vyloučen.

Čtěte více: Které náklady lze odečíst od daně při podnikání?

Závěr

Skutečnost, že výdaj nemá fakturu, neznamená, že tento výdaj bude automaticky vyloučen při výpočtu daně. Současné daňové právo umožňuje podnikům uznat mnoho typů výdajů bez faktury za předpokladu, že podnik správně určí povahu transakce, správný subjekt, kterému výdaj vznikl, a připraví dostatečnou náhradní dokumentaci podle předpisů.

V praxi riziko nespočívá v chybějící faktuře, ale v nesprávném uplatnění případů, použití seznamu pro nesprávné subjekty, nesražení daně z příjmů fyzických osob, pokud je to nutné, nebo v neschopnosti prokázat realitu transakce. V takovém případě, i když výdaje skutečně vznikly, může být podniku výdaj vyloučen a může mu být doměřena daň z příjmů právnických osob.

Proto, aby podnik ochránil své daňové zájmy, musí podrobně rozumět každé skupině nákladů, pevně ovládat odpovídající právní podmínky a organizovat archivaci dokumentace úplně a konzistentně od okamžiku vzniku transakce. Správný postup od začátku nejenže pomáhá optimalizovat legální náklady, ale také je důležitým základem pro transparentní, bezpečné a udržitelné dlouhodobé fungování podniku.