Jsou výdaje bez faktur považovány za uznatelné náklady?

Během provozu velmi často vznikají podnikům výdaje, které nemají fakturu, zejména při transakcích s fyzickými osobami. Pokud není správně pochopena právní podstata, podniky snadno přijdou o náklady při daňovém vyrovnání, což povede ke zvýšení daně z příjmů právnických osob a vzniku rizika dodatečného vyměření a sankcí.

Jsou tedy náklady bez faktury uznatelné jako výdaje a za jakých podmínek?

Co jsou to uznatelné náklady podle daňových předpisů?

Uznatelné náklady (odečitatelné náklady) jsou náklady, které lze započítat do nákladů při stanovení zdanitelného příjmu právnických osob, pokud současně splňují všechny zákonné podmínky.

Podle platných předpisů je výdaj považován za uznatelný, pokud:

• Vznikl reálně a přímo souvisí s výrobní, obchodní činností.
• Jsou k dispozici právně platné dokumenty a doklady pro každý konkrétní případ.
• Nepatří do seznamu výdajů zakázaných nebo omezených daňovým zákonem.

Důležitá poznámka: Některé výdaje nevyžadují fakturu, ale přesto jsou uznatelné jako náklady, pokud jsou náhradní dokumenty v souladu s předpisy.

Případy, kdy jsou náklady bez faktury stále uznatelné jako výdaje

Nákup zboží, služeb od ne-podnikajících fyzických osob

Podnikům je povoleno nemít fakturu při nákupu:

• Majetku od ne-podnikajících fyzických osob.
• Služeb od fyzických osob, které nejsou registrovány k podnikání.
• Zboží, které občané sami vyrobili, vytěžili, ulovili a prodávají přímo.

V tomto případě musí podnik sestavit soupis nákupů bez faktury (vzor 01/TNDN) a nést odpovědnost za jeho pravdivost.

Praktická poznámka: Pokud kupní cena uvedená v soupisu převyšuje tržní cenu, daňový úřad má právo upravit náklady podle tržní ceny.

Nákup zboží, služeb od živnostníků nebo podnikajících fyzických osob s ročním obratem nižším než 100 milionů VND

V případě, že jsou živnostníci nebo fyzické osoby osvobozeni od vydávání faktur, podniky mohou náklady přesto uplatnit, pokud:

• Mají soupis 01/TNDN.
• Mají úplnou dokumentaci o skutečných transakcích.
• Mohou prokázat původ a obsah výdaje.

V tomto případě:

• Nevzniká daň z příjmů fyzických osob pro prodávajícího.
• Podnik není povinen platit bezhotovostně, a to ani u transakcí nad 20 milionů VND.

Nákup zboží, služeb od fyzických osob nebo živnostníků s ročním obratem vyšším než 100 milionů VND

Toto je velmi důležitá právní hranice.

Pokud je prodávající:

• Fyzická osoba nebo živnostník.
• S ročním obratem vyšším než 100 milionů VND.

MUSÍ mít fakturu.

V tomto případě:

• Fyzická osoba nebo živnostník musí zajít na daňový úřad pro fakturu.
• Podnik nesmí použít soupis 01/TNDN jako náhradu faktury.

Pokud faktura chybí, výdaj bude při daňovém vyrovnání plně zamítnut.

Najímání sezónních pracovníků, krátkodobé zakázky

Podniky mohou uplatnit náklady, pokud:

• Najímají fyzické osoby pro práci na základě dočasných smluv, zakázek.
• Práce má krátkodobý, nepravidelný charakter.

Daňové povinnosti:

• Podnik odečte 10% daně z příjmů fyzických osob před výplatou.
• Tato odečtená daň je stále uznatelná jako náklad.

Pronájem majetku od fyzických osob (domy, auta, sklady...)

Náklady na pronájem majetku nevyžadují fakturu, ale v některých případech je třeba zaplatit daň místo fyzické osoby.

Rozlišujte:

• Smlouva pod 100 milionů VND/rok: nevzniká DPH, daň z příjmů fyzických osob, poplatek za licencí.
• Smlouva nad 100 milionů VND/rok:
  • DPH: 5 %
  • Daň z příjmů fyzických osob: 5 %

Podnik může zaplatit daň místo pronajímatele, pokud je to dohodnuto ve smlouvě.

Výpočet daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob pro náklady bez faktury

Každý typ nákladu má jiný daňový režim, nelze použít obecný vzorec.

Princip, který je třeba si pamatovat:

• Náklady, které lze odečíst při výpočtu daně z příjmu právnických osob, závisí na profilu a povaze transakce.
• Daň z příjmu fyzických osob vzniká pouze v případě, že fyzická osoba podléhá zdanění podle předpisů.

Příklady:

• Nákup zboží od obyvatel vyrábějících vlastní produkty: žádná daň z příjmu fyzických osob.
• Pronájem služeb od fyzických osob nepodnikajících: srážka 10 % daně z příjmu fyzických osob.
• Pronájem majetku od fyzických osob s vysokým obratem: 5% daň z příjmu fyzických osob + 5% DPH.

Další čtení: Jaký obrat je třeba pro placení daně?

Chyby, které vedou k vyloučení nákladů bez faktury

V praxi daňových kontrol jsou nejčastějšími chybami:

• Nesprávné použití formuláře 01/TNDN pro nesprávné subjekty.
• Nemožnost prokázat, že fyzická osoba nepodniká.
• Chybějící předávací protokol nebo smlouva.
• Uvedení kupní ceny neobvyklé ve srovnání s trhem.
• Nesprávné srážení daně z příjmu fyzických osob v souladu s předpisy.

I jediná malá chyba může vést k vyloučení celého nákladu.

Další čtení: Které náklady lze odečíst od daně při podnikání?

Závěr

Skutečnost, že náklad nemá fakturu, neznamená, že tento náklad bude automaticky vyloučen při výpočtu daně. Současné daňové právo umožňuje podnikům uznávat mnoho typů nákladů bez faktur za předpokladu, že podnik správně určí povahu transakce, správný subjekt, kterému náklad vznikl, a připraví veškerou nezbytnou dokumentaci jako náhradu podle předpisů.

V praxi riziko nespočívá v nedostatku faktur, ale v nesprávném použití případů, použití formulářů pro nesprávné subjekty, nesrážení daně z příjmu fyzických osob v případě potřeby nebo v nemožnosti prokázat reálnost transakce. V takovém případě, i když náklad skutečně vznikl, může být podnik vyloučen z nákladů a dodatečně zdaněn daní z příjmu právnických osob.

Proto, aby podniky ochránily své daňové zájmy, musí jasně pochopit každou skupinu nákladů, pevně ovládat odpovídající právní podmínky a organizovat uchovávání dokumentace úplně a konzistentně od okamžiku vzniku transakce. Správné jednání od začátku nejen pomáhá optimalizovat zákonné náklady, ale je také důležitým základem pro transparentní, bezpečné a udržitelné dlouhodobé fungování podniku.